Únor 2015

Pistáciová...

22. února 2015 v 18:46 | Drahuš |  Ruční práce
Hezký večer vám přeji,
tento víkend jsme měli prodloužený. Manžel měl volno a já využila napracované hodiny a v pátek si vzala volno také.

Ale popořadě, proč pistáciová? podařilo se mi uháčkovat moji první dečku. Je v pistáciové barvě z příze Limone č.127. Jen mě trápí jedna věc. A to že se mi asi od třetí či čtvrté řady dečka začala kroutit-vlnit. Trochu pomohlo přežehlení. Můžete mi prosím někdo poradit, kde asi dělám chybu? Moc vám předem děkuji. Přesto jsem s výsledkem spokojenáUsmívající se a mám z ní radost.




Dečku jsem dodělala u manželovo rodiny, kde jsme trávili víkend. Počasí jsme měli nádherné. Od rána svítilo sluníčko. Ráno byla teplota i -6°C odpoledne i +13°C



Zašli jsme se podívat do vesnice



staré zemědělské stroje před statkem, jako by se čas zastavil




Zkontrolovali jsme i malý rybník Berník


A západ slunce nakonec. Fotky jsou z pátku a soboty.


Konečně jsme si také od Ježíška převzali dárky. Naposledy jsme tu byli někdy v listopadu.


Moc se nám líbí kalendář. Jsou tam fotky pejsků, kteří byli a jsou součástí manželovo rodiny (a letos 25 let i mojíUsmívající se) od doby před čtyriceti lety až po současnost.

Dítě v šátečku je můj manželSmějící se.


Tak to byl náš víkend. Při zpáteční cestě nám začalo pršet, tak nám ten víkend pěkně vyšel. Doufám že jste si užili také hezké a pohodové chvilky.
Mějte se fajn děkuji za návštěvu a komentáře a jdu nakouknout k vámUsmívající se.

Drahuš.

Konečně...

16. února 2015 v 21:30 | Drahuš |  Zahrádka
...krásný den a sluníčko. Svítilo nám v Praze už od rána. Jen co jsem se vrátila z práce, okolo třetí hodiny, musela jsem vyběhnout na zahradu. A udělat pár fotek. Manžel luxoval a leštil na dvorku auto a jen jsem od něj zaslechla poznámku, ,,no jo, už to na ní leze''.

Já se už chci hrabat v hlíně !!!Smějící se







a ještě nový hyacint, měl by být fialový


Mějte krááásný týden. Drahuš.Usmívající se

Trochu šití, trochu kvítí

15. února 2015 v 7:30 | Drahuš |  Jen tak...
Hezkou neděli Vám přeji,

Dnešní první část fotek je staršího data, z konce ledna, ale nebyla ta správná nálada na článek.

Ta trocha šití, je taška - třeba na sváču do práce, nebo menší nákup. Je skládací, do kabelky. inspirovala jsem se tady, kde je i fotonávod i pro takové začátečníky, jako já. S výsledkem jsem moc spokojená-omlouvám se za tu neskromnostUsmívající se. Ale znáte ten pocit, když se vám něco povede Mrkající.




A trochu toho šicího nepořádku


Na parapetu vykvétá hacint a tady je v celé své kráse



Hyacint i zlatý déšť už odkvetly a včera je nahradily dvě orchidejky. Bílou jsem plánovala, ale tu druhou měli ve slevě za 50,- káčé. Má ulomené dvě poupátka a jeden květ trochu poškozený. Ale chápete, že za tu cenu jsem jí musela koupitUsmívající se.



Také už plánujete tvoření na jaro a Velikonoce. Už jsem u některých z vás viděla, že nezahálíte. Zajela jsem si do centra do Holešovic ke Stoklasovi pro filc a nějaké stužky. Tak jak bude ta správná chvíle, tak začnu.


A malá návštěva nakonec. Občas k nám zajde Nelinka z přízemí ( ta je manželovo sestřenice). Dala jsem jí na zem deku, tak tam ležela a chrněla. Ale jakmile jsme vstali ze sedačky, hned ji začala okupovat, potvůrkaSmějící se.



Aspoň se máme ským pomazlit. A Nelinka se ráda mazlí. Taky ráda baští, tak se mnou vařila a čekala co upadneUsmívající se.

Tak vám přeji pohodový zbytek víkendu i celý další týden a ať vás neporazí viróza ani chřipka. Mějte se fajn.

DrahušUsmívající se.



Vzpomínání

10. února 2015 v 20:00 | Drahuš |  Agbárek


Hezký večer,

v první řadě chci poděkovat za komentáře k minulému článku. Vím, že spousta z vás také takové smutné chvilky zažilo, a víte jak je člověku . Jen potřebujeme čas...

Ráda bych dnes zavzpomínala na dobu od roku 2006, kdy jsme začali podnikat pěkné výlety do oblasti Kokořínska s našimi pejsky. Píši PEJSKY, protože jsme měli dva. Dva Německé ovčáky. Agbárka jste poznali, tím druhým byla psí slečna ARKA. Byla o tři roky starší než Agbar, a měli jsme ji od štěňátka.

To je ona, naše modelkaUsmívající se



Takhle se uměla rozvalovat na psí posteli


A naše výlety... Kokořínsko jsme si zamilovali.





Pokaždé proběhlo nějaké to občerstvení na čerstvém vzduchu, houstička, čajíček do termosky, nebo limča a pejskové piškotky a také šmakosky.







Z výletů jsem psala zápisky. Rádi vzpomínáme. Bohužel jak přibývali Arce roky, výlety jsme museli omezovat a přizpůsobovat jejím silám. Ale bylo to moc krásné období.



A naše správná dvojka - Arka vlevo, Agbárek vpravo



Vánoce vroce 2011, to byli Arinky poslední. Pochovali jsme ji 28.1.2012. Tři měsíce jí chyběli do čtrnácti let.




Tak to byli naši miláčci. Moc jim děkujeme za roky které jsme s nimi mohli být a za všechny zážitky.

Vám přeji spoustu krásných zážitků s těmi vašimi mazlíky.

Mějte pohodový týden a děkuji za návštěvu a komentáře.

Drahuš.

Den z nejsmutnějších...

3. února 2015 v 22:35 | Drahuš |  Agbárek
Píši tu nejsmutnější zprávu. V sobotu 31.1.2015 jsme se rozloučili s naším Agbárkem. Už jsme nechtěli prodlužovat jeho trápení se stářím a nechali jsme ho odejít do zvířecího nebe.







Manžel dostal Agbárka v roce 2004, kdy nastoupil na místo psovoda. Prošli spolu kynologickm výcvikem a sloužili do roku 2008, kdy manžel přešel na jiné místo. Než se nám podařilo vyřídit odkoupení Agbárka, chvíli to trvalo. Od roku 2009 jsme ho měli už doma. A byl NÁŠ.

Agbárek ve službě (pejsek vpravo)


Zažili jsme s ním spoustu krásných výletů, dovolených a pěkných chvil. Moc nám chybí...


Agbárku nezapomeneme na tebe! Panička s páníčkem.



Přeji všem Vašim mazlíčkům hodně zdraví a ať Vám dělají radost co nejdéle.

Drahuš.